Lukas na Kladně a ve Stodolní
pátek 14. až neděle 17. listopadu

      "Čau vole!" Hele, máme nějakou firemní pařbu příští čtvrtek v Hodoníně, tak mne napadlo, že bychom mohli zajít v pátek na Stodolní a ..." Tak nějak se nahlásil Lukas k návštěvě MOM. Plán to nebyl věru špatný. Jediné, co mi v tom trochu kolidovalo byl (jak jinak) hokej a tak jsem se domluvil, že zajdeme na hokej a teprve po něm přejedeme ze Zlína do Ostravy. Věděl jsem, že Lukas je starý fanda Kladna a tak jsem si myslel, že by mohl mít i radost a nečekal jsem, že nemá o Kladnu ve Zlíně ani tušení.

      V pátek před hokejem jsme se tedy sešli v centru Zlína a už tam Lukas cosi naznačoval, že kdyby tušil, že zrovna dneska tady hraje jeho tým, tak na hokej nejde. Samozřejmě, že šel a zcela nesamořejmě dostalo Kladno krásný klepec 10:0. Mezi námi byli dokonce kladenští příznivci dva a tak si Lukas neukroutil hlavu sám. Pro nás to však znamenalo začátek pekla a kámoš Skorošvagr Jura, který dostal od Tukana litr velmi kvalitní slivovice, přišel mezi pátý a desátým gólem téměř o celou tuhle vzácnou baňku. Proč se taky nenechat strhnout atmosférou a pohodou, která v mžiku zavládla celým stadionem.

      Po hokeji jsme se rozloučili s našimi Tlumačovskými přáteli a Oskarvozem jsme se vydali na cestu do MOM. (Po několika dnech jsme dokonce zjistili, že jsme se tím vysvobodili od jedné velmi nepěkné a rychlé vodkosmršti, po které ztrácel kontrolu nad sebou prý každý.) Cestou jsme akorát přibrali za Novým Jičínem jednu poměrně velmi katastrofální stopařku, což si nakonec přiznal i Lukas a promptně ji ukázal směr další cesty na Stodolní, byť měl původně záměry zhola jiné.

      Po vybalení věcí se i my přesouváme trambusem do Stodolní a protože zrovna spadnul cestou naší linky nějaký barák, byla cesta paradoxně i o něco kratší. Pivrnec odprovodil tetu Radku na trajfl a vrátil se zpět do Stodolní, kde jsme jej v Tunnelu očekávali posilněni skvělým steakem z vyžieráku. Po uražení pár kousků jsme se vydali na Tour a prošli několikero podniků, abychom nakonec definitivně zakotvili na tuc-tuc s karaoke.

      Znáte Bláhu. Pivo mu moc nejede a poáč svou taxu vypil již v Tunnelu, provedl něco, co nás katapultovalo do jiného stavu. Ano, prokletý jablečný berentzen nás opět odstřelil. Bláha byl v klidu, my s Pivrncem nikoli. Přesto jsme stačili k pobavení zabékat několik kousků včetně Osmmého dne pro pobavení davů a někdy po třetí hodině jsme se rozpustili. Po příjezdu domů jsem však nějak ožil a do definitivního odumření monitoru jsme skousli kousek Nudy v Brnisku.

sobota

      Spánku jsme věru moc nedali, dali jsme trochu vyprošťovacího vývarku a už už jsme vyjížděli autem do Žiliny. Cestou jsme se zastavili na Čeladné u něčeho, co i mě vyrazilo dech. Lukas už delší dobu sní o srubovém baráku a po pravdě jsem si takový dům nedokázal představit. Teď poprvé jsem jeden takový viděl na vlastní oki a musím říct, že mne dostal. Jestli chci něco v budoucnu stavět, tak jedině toto! Po poměrně dlouhé prohlídce se přemisťujeme do Harcovny na pořádný kus jídla a poté už hurá do kopců, respektive do Žiliny.
Sorry, snad to dopíšu!

-md-